Vysokomýtská cyklistika

 

 

Povšechné informace na úvod

     Cyklistika je sportem, který má kořeny v druhé polovině XIX. století. První zdokumentované závody se uvádějí s letopočtem 1868 a proběhly ve Francii, na trase Paříž – Rouen. Tradice nejznámějších závodních podniků, Tour de France a Giro d’Italia, sahají do počátku století XX., k rokům 1903 a 1909. Olympijskou disciplínou se cyklistika stala hned na prvních novodobých hrách v roce 1896 v Athénách. Svaz české cyklistiky vznikl sice už v roce 1883, ovšem pro mezinárodní uznání bylo třeba pár let počkat. V roce 1900 (s názvem Česká ústřední jednota velocipedistů) totiž nebyl přijat mezi zakládající členy UCI (Mezinárodní cyklistická unie), neboť světoví funkcionáři odmítli jeho nárok na samostatné zastoupení mimo Rakousko-Uhersko. K nápravě došlo až po válce, v roce 1920.

 

Počátky mejtských kolařů

     Ale vraťme se ještě do XIX. století, konkrétně k roku 1893. Tehdy se jelo první dráhové mistrovství světa, ovšem více nás bude zajímat skutečnost, že v témže roce v sportovně pokrokovém městečku Vysokém Mýtě vznikl Spolek českých kolařů a cestovatelů. Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, objevují se nám ještě další dva roky založení – 1895 a 1896. Buď jak buď, vysokomýtští cyklisté - kolaři byli na své uskupení náležitě pyšní, honosili se krásným odznakem, praporem a také elegantním oděním. Oblékali se do modrobílých vzorů – modrých sak a kalhot „pumpek“, pruhovaných košil a plochých modrých čepic. Ženy a dívky, které do spolku vstupovaly již od prvních let jeho existence, přitahovaly pohledy okolí modrými skládanými sukněmi a modrobílými blůzkami. O závodech vysokomýtských průkopníků toho mnoho nevíme, aktivity spolku však směřovaly spíše do oblasti turistiky, s trochou nepostradatelného vlasteneckého odéru. Oblíbené byly zejména výlety na památná místa českých dějin, podnikané pochopitelně „kolmo“.

 

Vysoké Mýto – středobod kolařů cestovatelů

     V roce 1908 se ve Vysokém Mýtě odehrál sjezd kolařů – cestovatelů z celých Čech a Moravy, účast se měla pohybovat okolo 800 členů a členek, které prý vzbuzovaly obdiv vysokomýtského publika zvláště. K dalšímu svátku cyklistiky došlo v předvečer Světové války, na rozhraní května a června 1914. Naše město se tehdy stalo cílovou distancí závodu Praha – Vysoké Mýto, v závodě zvítězil Bedřich Kutálek a celé slavnosti se protáhly do dvou dnů. Většina se jich odehrávala na sportovišti „Za elektrárnou“, tj. v místě dnešních tenisových kurtů ve Sportovní ulici. Součástí byl sjezd spolku kolařů, vystoupení v krasojízdě, utkání v bicyklovém pólu atd. Spolkový časopis zmínil krásné počasí a v ohlédnutí velmi pozitivně hodnotil vysokomýtské prostředí, zejména vhodné hřiště s krásným výhledem na město.

 

V éře republikánské

     Po vzniku Československa se cyklistiky chopil vysokomýtský SK, došlo k posílení její sportovní odnože. Pravděpodobně v roce 1922 došlo k oddělení cyklistiky sportovní od té cestovatelské. Každopádně 4. června 1922 byl založen Spolek českých kolařů cestovatelů Vysoké Mýto, který se stal členem Československé ústřední jednoty velocipedistů. Členové tak navlékli jednotnou ústroj - bílé košile s modrými proužky - a pořádali výlety po vlastech českých, po různých památkách, občas se zúčastnili některých slavností. Díky dochované knize výletů z roku 1928 víme, že v tomto období měl spolek 41 členů. Předsedou byl známý vysokomýtský stavitel D. V. Mašek, místopředsedou majitel konfekce Jindřich Švarc. V seznamu členů najdeme například majitele cukrárny Josefa Smékala, hostinského Lumíra Štocka, obchodníka Josefa Khýna, prokuristu Bohumila Hodaně, kamnáře Josefa Horáčka, ale i zámečníka Jana Skořepu, který se zabýval rovněž opravou bicyklů. Stejně dobře víme, že v roce 1928 spolek podnikl 13 výletů, přičemž jeden z nich vedl až do severovýchodních Čech a trval 6. dní.

A závodění? Svůj postoj k němu mýtští kolaři jasně definovali následujícím prohlášením: „Ač závodnictví, jak již ze samotného pojmenování našeho spolku je zřejmo, není naším oblíbeným sportem, přec jen nemohli jsme je plně z naší činnosti vypustiti.“

 

 

V éře socialistické

Spříznění milovníci starých zlatých časů cítí stejně jako já, že období po roce 1948 je obdobím, které nás již mnoho nezajímá a které navíc kolařům cestovatelům nepřálo. Přesto uveďme, že ve Vysokém Mýtě se na kolech alespoň hodně sportuje, neboť po vytvoření Spartaku Karosa se jednou z jeho odnoží stala i cyklistika. Zřejmě nejvýznamnějším podnikem poválečného období bylo Kritérium nominace pro Závod míru, skládající se z více etap ve východních Čechách, z nichž jedna končila ve Vysokém Mýtě. Závodu se účastnili mnozí českoslovenští reprezentanti, včetně vítěze Závodu míru z roku 1964 Jana Smolíka. K nejvýznamnějším vysokomýtským závodníkům patřil zejména Jaroslav Bendl, úspěšný v juniorských a dorosteneckých kategoriích. Mimo jiné zvítězil v šestietapovém Závodu míru Pionýru východočeským krajem. Významným trenérem byl další z členů této vysokomýtské rodiny, Miloš Bendl, vedle cyklistiky i vynikající atlet a tenista. V 70. letech se na organizaci vysokomýtské cyklistiky podílel i člen výběru ČSSR pro Závod míru, trenér Pecháček.

      

…a dnes

Jako Blaničtí rytíři ze svého spánku, probudili se i mýtští kolaři cestovatelé. Zprávu o tom podali celému světu 9. června 2007 na festivalu Sodomkovo Vysoké Mýto. Navlékli opět modrobílé košile, z půd snesli stará kola a vydali se po stopách svých předchůdců, aby zažili něco dobrodružství, romantiky, legrace a onoho báječného pocitu, že i staré kolo se točí!

Sem můžete vložit nový nebo přetáhnout existující obsah