…a slunce svítilo na všechnu tu krásu aneb Sodomkovo Vysoké Mýto posedmé
V sobotu 8.6. se již posedmé konal festival Sodomkovo Vysoké Mýto. Po dlouhotrvajících deštích se nad Vysokým Mýtem na modré obloze objevilo slunce a ozářilo krásu ladných tvarů automobilů s karosérií Sodomka. Stejně ladné však byly tvary všech účastnic a účastníků srazu a závodu historických kol
Ti se na vysokomýtském náměstí začali pozvolna houfovat již od 10. hodiny. Po 11. hodině již byli všichni na místě a směle se mohli předvést obecenstvu při krátké krasojízdě. A pak už tu byl výstřel z policejní pistole, který odstartoval nervy drásající závody O vysokomýtský čtverec. O své místo na stupních vítězů se statečně byli ve svých kategoriích ženy, veteráni i muži…a slunce dále zářilo a zalévalo svojí přívětivostí a optimismem celé náměstí i duše návštěvníků…ale co to! V posledním kole, v poslední zatáčce závodu mužů se vedoucímu borci podsmeklo kolo a jeho pád se stal neodvratným. Borec byl však z oceli a znovu naskočil do sedla svého bicyklu a s rukou na krvácející ráně na hlavě se řítil do cíle…jeho místo bylo čtvrté…v sanitce byl však první a výsledných osm stehů a pohmožděné rameno dává tušit, že cyklistický sport na historických kolech není pro změkčelé povahy…a slunce svítilo na všechnu tu krásu a sedmé Sodomkovo Vysoké Mýto končilo v radostném očekávání toho, co nám přinese to příští - osmé.
První ročník memoriálu truhláře Levinského
27. října se uskutečnil 1. ročník závodu historických kol s názvem Memoriál truhláře Levinského na trase Vysoké Mýto – Přelouč. Pořadatel akce - Spolek kolařů cestovatelů ve Vysokém Mýtě - tak vzdal hold nejenom výročí vzniku republiky, ale zejména heroickému výkonu mladého sportovce Levinského, který svoji zběsilou jízdu na bicyklu z Přelouče do Vysokého Mýta v roce 1926 zaplatil vlastním životem.
Stejná jízda po 86 letech nebyla sice tak vypjatá a tragická, avšak ani ta nepostrádala dramatických chvil.Vedle takových momentů, kdy jeden z účastníků závodu přišel již ve Slepotiscích o pedál a zbytek cesty šlapal jen jednou nohou, nepřálo sportovcům v prvé řadě počasí. Zatímco při startu ve Vysokém Mýtě panovalo ještě poměrně teplé počasí s 7 stupni Celsia a drobným mrholením, v závěru cesty přivítala borce na přeloučském náměstí sněhová vánice a teplota pod bodem mrazu. Tomu bohužel odpovídal i celkový výsledek sportovního výkonu. Do cíle dojela jen mírně nadpoloviční většina závodníků a to po šesti hodinách v sedle (s menší přestávkou v židli jednoho hostince). „Je nutné se zamyslet nad všemi historickými skutečnostmi…“ říká Jiří Junek a naznačuje tím jednu okolnost, kterou všem účastníkům závodu zamlčel a která se ukázala jako fatální. Truhlář Levinský totiž svoji cestu z Přelouče do Vysokého Mýta podnikl na konci dubna a bezesporu ho tak nedoprovázelo husté sněžení. Kdyby se tedy předseda spolku a sním všichni jeho členové usnesli ze zcela zřejmých důvodů na odstartování závodu v závěru dubna příštího roku, jel by se 2. ročník memoriálu Levinského již za pět měsíců. „Uvidíme“ uzavírá Jiří Junek.
(start) (cíl)
Vojtěch Polabanský